Na tom, co říkáte svým kolegům, nadřízeným i podřízeným, záleží. Můžete být první den v novém zaměstnání anebo naopak odpočítáváte poslední dny do důchodu, ale některým větám je lepší se vyhnout. Slova jsou totiž někdy horší než facka. Nic dobrého Vám to nepřinese a ten, kdo byl u toho na Vás bude ještě dlouho vzpomínat, a ne právě v dobrém. Určitě je Vám jasné, že není vhodné mluvit sprostě, posílat kolegy či zákazníky do míst, kam slunce nesvítí a tak podobně. Pak jsou tu ale slovíčka obyčejná, nenápadná a běžně používaná. Nikdy by Vás možná nenapadlo, že právě díky nim Vás Vaši kolegové mohou vnímat jako neprofesionální, nekompetentní nebo dokonce hloupé.
Upřímně.
Toto slovo není samo o sobě považované za útočné, ale jakékoliv další informace, které za něj přidáte, byste si měli důkladně promyslet. Mluvit s kolegy a šéfem otevřeně a upřímně, je jistě v mnoha společnostech kýženým očekáváním, nicméně pokud tímto způsobem oznámíte, že nyní budete mluvit „upřímně“, většina lidí zpozorní. Dosud jste snad upřímně nemluvili? Plánujete někoho pomlouvat nebo kritizovat? Toto slovo Vám v očích kolegů zkrátka skoro vždy uškodí.
To není fér.
Co je a není fér se učíme už ve školce. Avšak život často není fér, a o práci to platí dvojnásob. Před tím, než se rozhodnete postěžovat na nedodržování konceptu spravedlnosti, zamyslete se, jestli je na to ten správný čas, místo a publikum. Snadno byste mohli sklouznout do role chronického stěžovatele.
Takhle to děláme odjakživa
… tohle je dané historicky. Tuhle odpověď si jistě vyslechl každý z nás. Noví zaměstnanci často přichází z nápady, jak zlepšit, zefektivnit nebo zjednodušit stávající procesy a práci. Nové koště dobře mete, říká se. Ne každý nový nápad je samozřejmě dobrý, ale každý stojí za zvážení. Nepřinese nám to zlepšení? Netrpím už onou slavnou provozní slepotou?
Ano, ale …
Vědeli jste, že všechno, co řeknete před „ale“ se nepočítá? Touto větou se sice snažíte předstírat, že se svým partnerem v diskuzi souhlasíte. Ve skutečnosti však máte zcela odlišný názor a souhlasem svého protivníka pouze ukolébáváte falešným pocitem sounáležitosti. A věřte mi, že on to ví. A pekelně ho to štve. Toto slovní spojení je projevem naprostého disrespektu, že názor Vašeho oponenta pro Vás není podstatný, nestojí Vám za argumenty.
Jenom.
Tohle slovo může být v určitém kontextu zbraní hromadného ničení. Například, když si Vás v pátek odpoledne zavolá šéf a informuje Vás, že do konce týdne po vás chce jenom dokončit tu výroční zprávu. Vy i on víte, že je to práce na celý den a vy máte poslední hodinu do konce pracovní doby. Na dnešní party můžete klidně zapomenout. Váš šéf po Vás chce nadstandardní výkon, ale namísto toho, aby Vás slušně požádal, vše bagatelizuje.
To je špatně.
Pokud chcete někoho naštvat nebo zpochybnit jeho inteligenci, neváhejte a řekněte mu, že dělá něco špatně. Pokud je situace černobílá, pak dejme tomu (i když i tehdy se to dá říct jinak). Ve skutečnosti je jen zřídka něco zcela špatně nebo zcela správně a označovat to tak je znakem uzavřeného myšlení.
Je to tvoje vina.
Nikdy, za žádných okolností tuto větu nevyslovujte, i kdyby to byla pravda.
